|
| |
|
|
Řešení slovních úlohy typu nedokončené strategie žáky 2. stupně ZŠ
Šinkorová, Jana ; Jirotková, Darina (vedoucí práce) ; Slezáková, Jana (oponent)
Cílem práce bylo pilotování metodických materiálů vzniklých v rámci projektu TAČR TL03000469 "Podpora integrace matematické, čtenářské a jazykové gramotnosti u žáků základních škol". Jde zejména o podporu slovních úloh vzájemně propojující matematickou, čtenářskou a jazykovou gramotnost žáků základní školy. Pilotáž byla provedena ve třech třídách 2. stupně základní školy a byly otestovány tři úlohy typu NES - "Myslím si číslo", "Supermarket" a "Narozeninová oslava II". Na základě pracovních listů, dotazníků vyplněných žáky, přepisů zaznamenaných rozhovorů ve skupinách a důkladné analýzy navazující práce jsem došla k závěru, že schopnost úspěšně řešit slovní úlohy není závislá na stáří žáka, ale souvisí s jeho "ochotou" řešit problémy, s jeho schopností čtení s porozuměním, porozuměním vazeb v úloze a numerickou dovedností. Zásadní při práci s úlohami tohoto typu je práce ve skupině, ve které se jednotlivci obohacují vzájemnou diskuzí nad problémem. Jejich komunikace často vede od neporozumění úloze k správnému řešení. Výsledkem práce je popis průběhu realizace metodických doporučení, ukázky analýz žákovských řešení i jejich skupinových diskuzí a několik konkrétních doporučení, ke kterým jsem v pilotáži dospěla. Klíčová slova: nedokončené strategie, strategie řešení slovních úloh, implementace...
|
|
|
Vybrané kognitivní předpoklady a metakognice ve vztahu k obtížím v aritmetických dovednostech u žáků mladšího školního věku
Stieranková, Marína ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Skalová Pražáková, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá oblastí obtíží v aritmetických dovednostech ve vztahu k metakognici a vybraným kognitivním předpokladům u žáků mladšího školního věku. Teoretická část této práce poskytuje vhled do problematiky metakognice, matematických dovedností, kognitivních předpokladů pro jejich rozvoj, metakognice v souvislosti s matematikou, a také se věnuje nástrojům pro měření těchto oblastí. V empirické části popisuje výzkum, jehož cílem bylo porovnat metakognitivní znalosti (vztahujících se k self, úlohám a strategiím) a vybrané kognitivní předpoklady (symbolické a nesymbolické vnímání množství (numerozita), prostorové schopnosti, inhibice) u skupiny žáků s oslabenou úrovní aritmetických dovedností (N=24) a skupiny žáků s úrovní aritmetických dovedností v normě (N=31). Výsledky výzkumu prokázaly mezi výzkumnými skupinami rozdíl v metakognitivních znalostech vztahujících se k self a metakognitivních znalostech vztahujících se ke strategiím posilujícím kompetence. V ostatních sledovaných oblastech (metakognitivní znalosti vztahující se k úlohám, k vyhýbacím strategiím a vybrané kognitivní předpoklady) nebyl statisticky významný rozdíl mezi sledovanými skupinami žáků prokázán. KLÍČOVÁ SLOVA aritmetické dovednosti, metakognitivní znalosti, mladší školní věk, kognitivní předpoklady, výukové obtíže
|
|
|
Learner Autonomy in English classes at a Czech Secondary Technical School
Minakova, Irina ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hanušová, Světlana (oponent) ; Bilanová, Markéta (oponent)
Tato disertační práce zkoumá účinnost principů autonomního učení (LA) realizovaného v kontextu střední odborné školy prostřednictvím projektových hodin, začleněných do běžných osnov čtyřletého jazykového studijního EFL programu (2011 - 2015). Tento integrovaný přístup není dosud na českých středních odborných školách běžný, ačkoliv nabízí vyučovací model, který zvyšuje ELA (English Learning Acquisition) a zlepšuje u studentů komunikační kompetence i motivaci. Smíšená metoda, založená na dlouhodobém akčním výzkumu, obsahujícím čtyři cykly a na longitudinálním kvaziexperimentu byla vybrána, (1) aby prozkoumala změny autoregulace a vývoj studijních výsledků v průběhu času; (2), aby prověřila účinnost autonomních projektů systematicky uplatňovaných v rámci přiřazené experimentální skupiny (TG) a (3) porovnala výsledky experimentální a kontrolní skupiny (CG) s ohledem na jejich autoregulaci a vývoj studijních výsledků. Pro kvantitativní výzkumnou metodu byly využity strukturovaný autoregulační dotazník (SRQ-A) a řada testů ověřujících znalosti studentů, které byly následně analyzovány pomocí statistického testování nulových hypotéz (NHST). Nástroje využívané v rámci kvaziexperimentu měly pomoci najít odpověď na dvě následující hlavní otázky: (1) zda existuje korelace mezi autoregulací a studijními...
|
|
|
Zprostředkované učení - významný faktor pomoci sociálně znevýhodněným žákům (v procesu učení)
Škopková, Pavla ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Běhalová, Andrea (oponent)
Diplomová práce řeší otázku rozvojetvorných možností v procesu školního učení. Tato otázka je zasazena do kontextu vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. Protože při formování učebních kompetencí není tato oblast dostatečně propracovaná a konkrétní vyučovací metody jsou poněkud rigidní, bude představena jedna z možností, jak lze učební dovednosti a schopnosti těchto žáků rozvíjet, a které se v rámci učebních kompetencí považují za klíčové. V této souvislosti bude představen stimulační a intervenční program Instrumentálního obohacení jako konkrétní forma realizace zprostředkovaného učení asoučasně jako snaha o perspektivní inovaci učebních osnov. Se záměrem poukázat na neomezené možnosti rozvoje žákova učebního potenciálu je text zaměřen na teoretická a koncepční východiska, která tvoří podstatu celého programu. Program je instrumentální sada nástrojů, které vedou k aktivaci kognitivních struktur a k jejich následnému obohacení. Proto budou kromě teoretických východisek představeny také kognitivní strategie metakognitivního nácviku, které usnadňují kognitivní modifikovatelnost a které vedou k rozvoji žákova učebního potenciálu.
|
|
|
Příčiny poklesu čtenářství, jejich analýzy a možnosti nápravy
Kohoutová, Simona ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Běhalová, Andrea (oponent)
Diplomová práce zkoumá příčiny poklesu čtenářství, zabývá se jejich analýzou a možnostmi nápravy. Teoretická část seznamuje s pojmem čtenářské gramotnosti, sleduje současný stav čtenářství, vychází z poznatků výzkumů. Analyzuje Rámcový vzdělávací program v úzkém vztahu se čtenářskou gramotností, čerpá z relevantních teoretických základů, představuje čtenářské strategie, metody a programy, které podporují zmíněnou oblast. Za důležité činitele v rozvoji gramotnosti pokládá rodinu, školu, učitele a významnou motivaci. V orientačním empirickém šetření se zaměřuje na obsahovou analýzu Školních vzdělávacích programů a přístup pedagogů v podpoře čtenářské gramotnosti. Poukazuje na rozvíjení čtenářství v jednotlivých vzdělávacích oblastech u starších žáků druhého stupně základní školy.
|
|
|
Kognitivní vývoj v období vysokoškolského studia
Pánková, Barbora ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Lacinová, Lenka (oponent)
Tématem disertační práce jsou změny a posuny v kognitivní oblasti v období vysokoškolského studia. K období je vztažen koncept postformálního myšlení v pojetí Jan D. Sinnott. Teoretická část je věnována tématům ukotvujícím dvě oblasti - vysokoškolské období a kognitivní vývoj. Představena je situace masifikace terciárního vzdělávání v České republice a její dopad na strukturu studentů i studenty samotné. Období vysokoškolského studia je popsáno pohledem teoretiků vývojové psychologie i konceptem vynořující se dospělosti Jeffrey J. Arnetta. V oblasti kognitivního vývoje je připomenuta teorie Jeana Piageta a představeny směry uvažování jeho následovníků v rámci teorií postformálního vývoje. Pro výzkumnou část byla vybrána Teorie relativistického postformálního myšlení Jan D. Sinnott. Výzkum je realizován smíšeným designem dvěma částmi - kvantitativní a kvalitativní. K prozkoumání tématu využíváme dvou rovin, které společně přispívají k porozumění oblasti kognitivních jevů v tomto období. Rovina "MYŠLENÍ" se zaměřuje na úroveň postformálního myšlení u vysokoškolských studentů. Využívá metody kvantitativní - Komplexního dotazníku postformálního myšlení (554 respondentů) a kvalitativní - pozorování respondentů při řešení baterie šesti standardních problémů metodou přemýšlení nahlas (26 respondentů)....
|
|
|
Splitting and Dissociation in Schizophrenia
Pěč, Ondřej ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Kocourková, Jana (oponent)
Pojem štěpení je definován jako proces, při kterém se tvoří agregované soubory psychických elementů, které není možné vzájemně propojit pro neslučitelnou psychickou zkušenost. Soubory pak vytvářejí mnohočetná dělení uvnitř psychického aparátu. Současné poznatky ukazují, že psychické štěpení u schizofrenie se pravděpodobně specificky projevuje na neurální úrovni jako narušení organizace v neurální komunikaci. Narušená neurální komunikace je zřejmě podkladem deficitů v oblasti psychického zpracování, které popisuje řada neurovědních konceptů jako jsou například teorie narušené konektivity, souběžných výbojů a dynamické komplexity. V této souvislosti je cílem teoretické části disertační práce popsat hlavní neurovědní teorie, které komplementárně odrážejí vzájemně propojené procesy mezi psychickou a mozkovou činností, které jsou základem poruch mentální integrace a které pravděpodobně představují neurální reprezentace štěpení u schizofrenie. Účelem první části empirického výzkumu bylo ozřejmit vztahy mezi psychologickým procesem štěpení a narušenými kognitivními a afektivními funkcemi u schizofrenie. Jako kontrolní skupina byl použit vzorek pacientů s hraniční poruchou osobnosti (HPO). Metody: V rámci klinické studie jsme vyšetřovali 30 pacientů se schizofrenií a 35 pacientů s HPO. Symptomy štěpení...
|
|
|
Motivační faktory ovlivňující autoregulované učení žáků středních škol
Nehéz, Pavel
Bakalářská práce je zaměřena na motivační faktory ovlivňující autoregulované učení žáků středních škol. Cílem teoretické části je definovat pojmy: autoregulované učení, metakognice, motivace k učení, vnitřní a vnější cílová orientace, osobně vnímaná zdatnost, zkoušková úzkost, atribuční přesvědčení a hodnota učení. Teoretická část bude zpracována metodami analýzy, následné syntézy a případné komparace informací získaných z odborných zdrojů, které tvoří zejména odborné monografie, časopisy a sborníky. Cílem praktické části bude zjistit, v jaké míře a na jaké úrovni se u žáků střední odborné školy vyskytují motivační faktory, které ovlivňují jejich autoregulované učení. Těmito faktory jsou vnitřní cílová orientace, osobně vnímaná zdatnost, atribuční přesvědčení a hodnota učení. K dosažení tohoto cíle bude použita dotazníková metoda. Nástrojem sběru dat je dotazník MSLQ, který byl v roce 2015 adaptován na české prostředí. Průzkumný soubor tvoří žáci střední odborné školy. Výsledky průzkumného šetření mohou učitelům dané střední školy pomoci ke zdokonalení jejich práce s motivací žáků ve výuce.
|
|
| |
host ::
RSS.